Kocourek Mikísek

Kocourek si tiše hraje,
utíká za svým stínem,
usmívám se na něj,
hledím si práce své,
píši úvahu do školy,
pomůže mi někdo?
Kdokoliv?
Píši, najednou mám stránku.
Koťátko, kde jsi?
Máš tu mamku!
Nikde ho tu nevidím,
prohledávám celý byt,
musím ho najít,
to jediné vím.
Duše milá,
byla tu vždy pro mne,
sice trochu líná,
ale čekala,
pokaždé, když jsem někam šla.
Ne – malá dušička nebyla zlá.
Mám strach! Kde jsi?
Asi mě už uslyšelo,
chtělo potrápit,
nebo co se stalo?
Děkuji, že jsi zpět.
Bez Tebe bych byla k ničemu.