zamyšlení

Těžké kapky deště naráží na střechu,
já mlčky z okna se dívám,
hořký smutek cítit je z mého dechu,
už nevím co dál tiše se vzdávám.

stále si prohlížím padající kapky,
na zemi v louže se pojí,
touha dala mi na oči černé klapky
ale i hluboké rány časem se zzhojí.

Někdy člověk mnoho chyb udělá,
ani si neuvědomujeme že některé se nedají zpravit,
nechci být v životě hyena zbabělá,
ale já už nemám sílu se nějak snažit...