Smrtka

Lidé mizí, zem se třese,
temnota dnes daň svou nese.

Nevěřili v osud svůj,
prokleli tak zázrak můj.

Pomoci jim dnes už není,
pustili mě do stavení.

Nevěda, že já jsem moc,
která zkrátí zlou nemoc.

Netuší, co ještě umím,
nevědí, že kletbu zlomím.

Já jsem anděl temnoty,
zkouška lidské dobroty.

Já jsem smrt, ta přečistá,
jen v životě nejistá.

Přijdu, tohle nezměníš,
ty v prach, jak oni, se změníš.

Nezavírej dveře dnes,
vždyť víš, že já přijdu přec.

Nezamykej mysl svou,
a nenazývej mě stále zlou.