Sestina o nočním strachu

Sestina o nočním strachu
(Les Mytág)

Je půlnoc, hluboká hustá tma
A noc co plná je všech těch zvuků
Přiznávám že děsí mě celý les
Do noci houká jen stará sova
A často na měsíc vyje vlk
Jehož pár bratří již tmou se plíží

Zhasíná svíce. Dusí ji tma
Sýček ten strašáček, je jen sova
Říkám si však když zavyje vlk
Tak skoro cítím jak tmou se plíží
Přiznávám, že děsí mě celý les
A noc co plná je všech těch zvuků

Hlučící ticho, dusivá tma
Strach, který stále se k duši plíží
A starý tajemný tmavý les
Plný těch děsivých tichých zvuků
Čím stále temněji vyje vlk
Tím pochmurněji houká sova

Malinká dušička z hrůzných zvuků
Jichž celý plný je noční les
Až v duši mrazí, když zpívá sova
Až celý strnu, když pláče vlk
Všechno to co ke mně teď se plíží
Zákeřně zakrývá těžká tma

Když k tobě za noci šelmy se plíží
Zdá se že velí jim všem sám les
Že právě tvůj konec věští sova
Že silným lovcem je sama tma
Vrcholem z všech nočních temných zvuků
Když s mnoha bratry teď vyje vlk

I tobě zazpívá malá sova
I tebe vyděsí černý vlk
I k tobě věčný strach zas se plíží
I v tobě ukrytý je tvůj les
Plný těch děsivých starých zvuků
I k tobě blíží se půlnoc, tma