Anotace: (x.X)
Poutníci snů,
plakátů pouťových
co ze svých dnů,
útržků listových
stavíte příbytků lidských....
Stavíte příbytky
bez dveří klece
myšlenek kolíbky
do žáru pece ...
Přesto si nezoufej,
vždyť tímto žijeme ... přece ...
27.08.2007 17:13:00 | HarryHH
Moje drahá,
já číst tvoje básně prostě nemůžu, ačkoli jsou krásné jako vždy, nemůžu. Protože když se na tebe podívám, tak vidím tvé básně a to jak moc jsi zničena a přesto v tobě vidím i tu sílu, kterou ty odmítáš použít a vyvinout pro to, aby ses cítíla lépe. Už tě znám nějakou dobu a pořádně sem tě neviděla se smát a když píšu tyhle řádky, tak mi stékají slzy, protože už nezbývá moc času na to tě obejmout, sednout si s tebou a zanadávat si na ten zlý život. Snad mě, ale navštívíš! Ty víš jak tě mám ráda!
27.08.2007 09:41:00 | Werushe
... někdy ubližujume ... aniž bychom chtěli ... všichni jsou nevinní ... přesto to bolí ... co s tím? ... nic ... vůbec nic ... žít dál ...
... a roboti do toho ještě pletou IPB ... jako by už tak to nebylo dost složité ... :-)
27.08.2007 08:31:00 | JardaCH
když může zastavit slzy...nemělo by být problémem dotýkání...co říkáš , Barunko? :-)
26.08.2007 23:29:00 | no
já myslim, že to vždycky nějak jde... aspoň to zase věřit na lásku zadarmo...
26.08.2007 21:38:00 | Trdlo