Zahlazené stopy

Všechno to začalo výbuchem sopky,
kdy se zvířil prach,
a celou zemi zahalil do šedého závoje...
my roztáhli křídla,
a odletěli do temna,
které nás celý život obklopovalo...
letěli jsme okolo hvězd,
okolo různých planet,
okolo bledých měsíců,
a stříbřitých komet,
které nezavál čas,a pak jsme přiletěli zpět,
zdála se povědomá,
ona planeta modrá,
a my jsme zjistili, že,

jsme tady byli,
že jsme tu žili,
že jsme se tu,
milovali,
že jsme se tu smáli,
že jsme tu vyrůstali,
a každý s každým,
jsme se měli rádi,

teď jsme jen nostalgicky vzpomínali,
a se zatajeným dechem jsme sledovali,
bílé mraky plující po nebesech,
vrátili jsme se po staletích,
zase na svůj domov,
kde Socha svobody zchátraně,
ležela na rozpálené pláži,
s dávno zametenými lidskými stopami,
ale naše vzpomínky nám nedovolovali zapomenout,

že jsme tu byli,
že jsme tu žili,
vzájemně se,
milovali,
a smáli,
a hráli,
my jsme tu byli,
my jsme tu žili,
a jsme zpět!

( a svět zase čekají perné chvilky)