Konec...

Jen tak si ležím,samota mně obklopuje. Ticho křičí do uší a tma pálí do očí, po tváři mi stékají slané slzy. Po celém těle mně teple mrazí, myšlenky mají váhu vánku. Strach mi sedl na duši a vzal mi poslední zrnko jistoty. Slova ztěžkly,můj jazyk už je neunese, hlas slábne a ztrácí barvu. Vzduch houstne a je posycen vůní červených růží. Život ze mně utíká a smrt mé tělo naplňuje. Už si pro mně jdou slyším jejich kroky...