Cesta Do Neznáma

Občas sám sobě nevěříš.
Nevíš, co dál s životem.
Klepou se ti ruce, bojíš se
toho, co čeká tě za rohem.

Často pochybuješ.
Kam tyhle cesty vedou?
Ať rozhodneš se jakkoli,
dál už nepůjdu s tebou.

Mýtina pochybností.
Víly na ní tančící.
Život je cesta vlakem
po nekonečné stanici.

V temné kobce bez baterky
zakopáváš, padáš, krvácíš.
Už se nebojíš. A nikdy si nepřiznáš,
že život je něco, na co nestačíš.

Štěstí v krátkých chvilkách,
k vrcholu drápeš se po stupínkách,
abys znova spad.
A pak začal znova...
Možná. Snad.