Mrtvola
Ta
Kytka,
Co v dešti zvadla
Ten
Úsměv
Ve stínu oběšence
Teď svůj dech kradla
Svou tváří
V tvář střelce
Jiní by řvali
A rvali se o život
Aby zas na zemi stáli
A moh z nich crčet pot
Ne tak ona…
Ani nehlesla,
Chtěla aby milosrdně vystřelil
Těch posledních pár chvil
Než hlouběji klesla…
Už mizí,
Prázdným pohledem
Se na něj dívá
A s tváří nad ledem
Střelec chladnokrevně zívá
Komentáře (0)