Básníkovi...tomu jednomu

Čtu tvé básně
v chladném ránu
a lhostejná
nezůstanu,

budu je číst
ještě navečer
přenesou mě
do vzdálených sfér

- k poznání
a bez ptaní
...
zní to jako rouhání,

ale život by se
strašně prázdným zdál,
kdyby sis s ním
občas nepohrál...

protože...
nelze už vrátit,
co jsme se rozhodli
jednou ztratit...