Karty

Rozdávám karty,
na povrchu s tmavou cikánkou.
Vykládám si osud,
zda snad někdy budu tvou.
Vytahuji vdovu, jak s pláčem nad hrobem klečí
a v zástěře složené do klína utírá si od slz oči.
Vedle ní dávám kartu svatby dvou milenců.
Vztah, který je hodný zesinání.
Třetí kartou je do neštěstí vedoucí toužebné přání.

Vidím a cítím, že měla bych od naší lásky ustoupit.
Ale copak to jde, zničit jen pro karty cit?
A tak dál strkám ruku do ohně
a toužím po tobě, což vede do neštěstí.
Ale nemůžu brát ohled na to, co dnes karty věští.

Třeba se zítra karta obrátí
a ty budeš mým okem božím,
milencem a radostí,
po němž tolik toužím