Posedlý krajinou procházím jejími zákoutími
v bezdechém úžasu nad její mnohotvárností
... nevím proč, ale vyprahlá skaliska a poušť ...
nějak více přitahují mou pozornost,
... snad je to v očekávání že to budu právě já
kdo bude přítomen tomu zázraku ... deště a zrození života ...
... .... ve vyprahlé pustině ...
03.09.2007 15:01:00 | HarryHH
... a až jednou nevyjde ... už u toho nebudeme ...
... prej je to TOP ... dí roboti ...
03.09.2007 09:00:00 | JardaCH
..ty trenky mě úplně vykolejily ... jsem zapomněl co jsem chtěl napsat za koment k básni ... no prostě skvělá
31.08.2007 12:31:00 | vapiti
To bylo jemu, že? Už jsem skrátka z toho tvého sopečného slovního magmatického vrhu zasypaná popílkem a tuhnu, jak Lotova žena...němá, němá...založíme spolek : Generace ještě ovíněných rozumem a duchem minulého století kdy letělo být sebou dřív něž přišel slabší lidský vrh.
31.08.2007 11:55:00 | Jarky