Výtažek z havraních slov

Jsi kapka krve na mém prstu
co mně jen zranilo?
Jen staré vzpomínky předej mi skrz tu,
kterou to zabilo.
Jsi slavná koruna krále z hlíny
jsi výtažek z havraních slov
jsi zraněná noha baleríny
jsi sluneční zář, když je nov.
Jsi bambula, jsi erupce na slunci,
černá tečka na konci věty
jsi pomocník a není ti pomoci
jsi prsten naší mrtvé tety.
Jsi vše, po čem mé rty touží
jsi stránka šedesát ztracené knihy
jsi to, pro co se milenci souží
jsi světská krása v podobě pihy.
Jsi má múza Euterpe
jsi růženec v kapse ateisty
jsi to, co láska rozerve
jsi vše, čím člověk je si jistý.
Jsi bílá svíčka, jak právě se zapálila
jsi náramek, co roztrhl se
každý, kdo chce aby žena byla milá
jsi šíp zaťatý do srdce.
Jsi světlo z lampičky rozsvícené pod
postelí
jsi ten co říká vějíři věj
jsi vše co chcem, jsi všechno co jsme chtěli
a dřeme bídu děj se co děj.
Jsi něžná dlaň, co ve své dobrotě mně škrtí
jsi slepý učitel na housle beze strun
jsi dobrý život, každou chvíli hrozíš smrtí
jsi v našem závodu první kůň.
Jsi vejce a poučuješ kuře, jak se snáší
jsi navždy v mém srdci uchován
jsi vánoční koleda babičky naší
jsi ničema, lotr a Don Juan..