Slunce
Slunce
vysvitlo slunce
a já šel po ulici
zamračeně
zahleděn do země
temnota halila mou mysl
už jen z principu
Pak jsem viděl sám sebe
tvář se mi kroutila do podivných masek
oči byly mokré
rudé
Chtěl jsem projít zrcadlem
abych pochopil
místo toho jsem se zahleděl do nebe
Spatřil jsem slunce
a mraky
a ptáky
kroužící nad mou hlavou
Spadl první list ze stromu
blíží se podzim
Komentáře (11)
Komentujících (11)
Doporučit
Tisk
...do člověka se z toho ta melancholie přímo nasákne, hezký.
27.02.2008 16:54:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Podle tebe by se daly koukam ridit rocni obdobi :D Mas hezky osobity styl..
16.01.2008 23:10:00 | horlivec
temnota halila mou mysl
už jen z principu
Sama tyhle pocity znám, ať je venku krásně, nebo lije, ať se kolem mně lidé smějí, nebo pláčou se mnou...
Je to prokletí nás, filozofujících básniků...
06.09.2007 16:55:00 | lennerka
K těm Sigur Ros bych se taky přikláněla, uplně to tam slyším...jinak pěkná pocitovka, taky mě v tomhle období napadají takovýhle věci, takže díky žes to řekl za mě:-)
02.09.2007 10:58:00 | paranoidandroid
temnota halila mou mysl
už jen z principu
to je dobry...vim,jak to myslis...
02.09.2007 10:38:00 | veronika