Panenka

PANENKA

Zelená koruna mění se v barevnou,
holčička hraje si pod stromem s panenkou
Choulí se u stromu,
chce se jí spát,
myslí,
že na světě nikdo ji nemá rád

Slzy jí padají do bláta,
sedí tam v šatičkách téměř nahatá
Punčošky bílé teď černé jsou,
kdo ví,
kam až ji nožičky ponesou

Zima už tiše klepe na vrátka
a i ta polámaná panenka ví,
že toto už není ta pěkná pohádka

Dívenka vzhlíží k té barevné koruně,
do noci šeptá své přání,
býti tak na chvíli s rodiči,
jí do očí slzy vhání

„Stromečku,
vím že nejsi na prodej,
ale i tak,
kdybys kouzelné listí měl,
lidem by na světě hned bylo hej!

Každému naložit jen jedno přání,
nikdo by neřekl Á ani Bé,
bylo by dobře na světě.“

Holčička s panenkou kolem stromu chodí
a ten strom o zázrak do nekonečna prosí…