Víska v horách

V malé vísce,
která schovaná je v kopcích,
vede cesta lesem,
kde sochař pracuje,
již jednu zimu,
z kamenných kvádrů,
co mu minulé léto přivezli,
na mezcích pracovitých,

jeho ruce,
staré a vrásčité,
dělají divy,
lidské tváře a těla,
objevují se každou ránou,
do kamene studeného,

žije sám nyní,
o svou lásku,
ve zbytečné válce přišel,
přes jeho ruce,
vzpomínky jím procházejí,
jak příroda se jarem probouzí.