Anotace: Pro všechny moje spolužáky, který opustím až odejdu na Gymnázium.
Loučila jsem se se svou třídou a oni na mě zapomněli, napsala jsem jim spoustu příběhů a básniček, nečetli je a jsem ráda, protože by si mohli uvědomit, co se stalo ale já bych se k nim už nedokázala vrátit. ¨Chraň si takovouhle vzpomínku, já jsem ji ztratila.
20.07.2006 11:32:00 | Aaliyan
A zase se do toho zvládám vžít.. Taky jsem musela přechodem na gympl nechat hodně věcí(kterí jsem milovala)nechat prostě plavat....
100
09.04.2006 12:35:00 | Kristýna M
Já už mám za sebou tolik škol...tak nejprve jsem se loučila se základkou, v páté třídě, to mi bylo docela jedno, byla jsem ještě malá a vazby nebyly tak pevné. V jedenácti jsem začala chodit do Primy a v septimě jsem jen povzdechla, jak to všechno uteklo. Když jsem se s ostatníma loučila, plakala jsem, protože mi bylo jasné, že život tak neuvěřitelně rychle utíká. Letos proběhlo další loučení na vysoké škole, to bylo ze všeho nejhorší...a teď, jsem na další výšce a toužebně si přeji, aby se dal čas alespoň na malinkou chvíli zastavit a jen tak si uvědomit, že nemusím nikam spěchat...
24.03.2006 14:07:00 | Sunny
prej blbá rymovačka :), no nic, do toho se nebudu motat.... moc hezký rozloučení, myslím že kdyby jse se mnou někdo ze základky dokázal rozloučit tímto stylem, byli bychom neoddělitelní...:)
24.11.2005 23:27:00 | Meliorist