Jasmínová

V zahradě usedla do stínu kamenné zídky
# Obklopená květy jasmínu
# Snila jejich sen pod tíhou omamné vůně
# Sen o jarním dni zjitřeném rosou
#
# O nebi, co se proutků téměř dotýká
# O síle a míze, která jimi proudí, o listech,svěžích, tak sametových
# O květech,co se probudí a nastaví svá hladová očka slunci
# O vodě, co v zemi pramení a všechny ty nenasytné krmí
# O kořenech, co nikdy nespatří krásu svých bělostných dětí
# O mladé trávě,co prorůstá keřem a líbá ho, objímá a
# o dni, kdy se větve a kořeny slitují a propustí své děti, aby jako zářivé
# sněhové vločky pokryly ji celou
# Beze zbytku
#
# Sní o tom zázračném světě, aniž by ho koutkem oka mohla zahlédnout
# Jen vůně tančí kolem jako květinová víla a kreslí jí obrazce do vlasů.