Černá chyba

V temnotě jezer hledá její slzy,
jak moc jí ublížil,
hloubkou oceánů ho to mrzí.
Tvrdý dopad na dno neodvratně přiblížil.

Slunce z její tváře odehnal,
zůstal zde jen silný vítr a mrak,
sám sebe pouhými slovy obelhal
a bolest stále křičí jak děsivý drak.

Ona je pryč, nemůže se vrátit.
Jak rychle lze všechno ztratit,
ve vteřině, za hodinu, za rok?
Ptáš se ty anebo on?!
Možná až udělá další krok,
odrazí ten neovladatelný shon
všech výčitek stahujících ho stále níž,
na hladinu nepustí ho, aby k odpuštění dostal se o kousek blíž