Mrtvá

Nebe mrtvé se zdá.
Tiše začal den.
Osud zkřehlé ruce má
a bouře, bouře je pouhý sen.

Nedýchám, ledové tělo mám.
Našli mě ráno, našli mě v řece.
Ten muž tvrdil, že ho znám.
Tak proč měl tak chladné ruce?

Těžkou hlínou mě zasypali.
Navždy jen tma a strach.
Věnec růží s láskou darovali.
Jaké je to vlastně být jen prach?

Tak tiše začal den.
To ticho můj společník věrný.
Ledové tělo a oči jak len
a můj osud je až krutě zřejmý.