Královna noci

Těžké mraky po obloze plují,
dychtivě dýcháš v dračí sluji.
Radost mých nevšedních dnů,
kazí mi opilost tvých snů.

Hele,podívejte kluci!
Támhle jde Královna noci.
Zhomtněna je do bytosti,
co uctíváme ji z litosti.

Pojďte,pořežem jí dlaně,
dechem horké saně.
Jizvy zůstanou v nás.
Je nás víc,půjde to snás!

Znásilníme ji v provazu,
uškrtíme ji ranou do vazu.
Nekřičí si o žádnou pomoc,
tím sladčí je její moc.

Neplakej,tvé slzy nás kojí.
Vše,co příde,přímu pod obojí.
Maluješ naše výkřiky po zdech,
z nás zbyl jen ohořelý povzdech.

Nikdo není nikdo,jen já jsem ty!
Chybí mi vaše teplo,nastavte rty...