bez lásky

Tak tu jen sedím a co je láska se sama sebe ptám. Vlastně ani nevím, jak vypadá, utekla mi zase. Mnohokrát uz sem milovala, avšak mé city nebyli opětovány. Kolikrát uz jsem svých citů litovala, uz mě nebaví přijímat rány. Srdce mám na tisíc kousků zlomené a zivot bez lásky uz mě nebaví. Lidské city jsou velmi často proměnné a zamilovanému člověku barikády do cesty staví. Kolikrát jsem poznala zklamání, cítím ze nemohu milovat. Stálo mě to mnoho bádání, i svědomí jsem pokoušela zpytovat. Ovšem nic nepomohlo vysvětlit můj nezdar. A tak mé srdce stuhlo a všechny pokusy o lsáku jsem vzdala. Tak tedy končím svou úvahu o lásce. Sice mám romantickou povahu, ale do stanice "láska" pro mě nevedou žádné koleje.