Ty

Západ slunce zaútočí dříve než se setmí,
však nepřekoná Tvých krásných očí jeden pohled letmí.
Vítr letí poli klasu, nebem , mechem, tůní,
cítím barvu Tvého hlasu ba i Tvoji vůni.
Hromy, blesky na obloze objeví se prudce,
pod stromy teď stojím stroze v nich vidím Tvoje ruce.
na poli všech krásných květů královnou je růže,
má sladké kvítky ze sametu, tak jako Tvoje kůže.
Svítání mi trhá sen o Tvém sladkém smíchu,
snad přečkám zas další den a přijde má noc hříchu.