Prší

Když kapky deště padají,
tak slitování nemají,
nemilosrdně bičují mou tvář
a nezastaví je ani dětský pláč.

Má mysl upíná se k proudu vody,
co po chodnících stéká do dáli.
Ten odnesl by i smutek hory,
avšak ne ten co sužuje mou duši.