Poblouznění s bílým práškem

Jako kočka černá, co tě straší v myšlenkách,
Jako tichá pěna co břehy mele,
Jako malá tabletka co život ti bere,…

Taková je droga, spadneš k ní lehce,…
„Dospělí chteji dělat vědce,…
prý že nemocná jsem a do léčebny patřím,
drogami život si úplně zmařím..“
jenže to pochopíš až trochu později,
to až když ze škarpy ráno tě lověji,..

křičíš že zdravá si, že ti nic není!!
Že tohle v normální stav se změní,..
Víš že lžeš a na dávku se těšíš, že umřeš až za dlouho??
Tak hloupě věříš

Jako poblouznění vedoucí ke zkáze,
Nečistá jehla co vede k nákaze,…
Jako stav kdy nic mě nebolí,
Jako slovíčka co někdo zkomolí…