Trní

Prolétl trním
kles do spadaného listí
a nemohl dál
závoj myšlenek byl zapletený
do větví...

Tlumené světlo začalo téct
mezi stromy v brzkém ránu.

Celá scéna se rodila jako symbol
tichý a tupý.
A nad vodou se vše lámalo
objal ho chlad

tiše...

hovořil
světlo, tma
nebe zlátne
až příliš dlouho ticho
pak smích

Dál běžel trním...