Modlitba temnoty žití

Černá tma mě obestírá
při životě mě drží jen víra
v dobré srdce plné lásky
co odpověď zná na otázky
jaký živel ve mě dřímá
jaká je vlastně jeho síla
a kde končí či začíná jeho míra?

Úzkost životem mě provází
na život se přece nesází
jak poznat nepoznaná tajemství
jak poznat slepá hájenství
v davu lidí kam až oči vidí
nepoznáš podstatu bytí
co můj život sytí.

Jsem jako uragán jež se kolem řítí
ničím však? zraňuji? kdo to může říci?
Nepoznáš má utajená zákoutí
do lásky musel by ses obouti
musel bys vzít převlek soukromí
avšak strach je ve tvém vědomí.

Nepoznáš něhu kterou v sobě srdce nosí,
nepoznáš přítulnost jenž je uvnitř skryta
protože byla v životě moc bita
místo toho aby byla něčí láskou syta
v samotě se v koutku duše tiše choulí
se strachem čeká zase další od života bouli
se strachem čeká rozsudek tvrdý
od těch co jsou na sebe hrdý.....

Co bude zítra? jaký trest mi život zase chystá
bojím se bojím a jsem si tím jistá
že moje dny už jsou sečteny
že rozsudek už je vlastně vyřčený
špatné věci se tak rychle neříkaj
ty čekají a pak tě usmíkaj
nechaj tě ležet v příkopu u cesty
a smějou se, užij si své neštěstí .....

Bouře se snadno změní ve vánek
mě není dnes dopřán klidný spánek
bouře běsní, skučí a naříká
ach ta žízeň po životě je veliká
a co přijde zítra - jenom skutek
a s tím skutkem jenom smutek ...