Anotace: Mého já...se světlem se musí zacházet opatrně, zejména když přichází po dlouhém období stínů...:)Vzpomínky na dnešní noc...
Vítr pouště podle zrnek
třídí písek žlutavý,
zas jsem blínu vypil hrnek,
pranic mne tu nebaví!
Z očí jsou studánky slané,
v oáze tu vytrysklé,
neuhasíš,smutku pane,
žízeň duše vyprahlé!
Srdce bloudí někde v dáli,
honí se za marným snem,
depka je teď host můj stálý,
jak v USA černý den!
Mně nechybí jen dvě věže,
já jsem ztratil mnohem víc,
snažím se pat uhrát svěže,
místo abych už se pic!
Ale nějak se mi příčí
už to jednou provždy vzdát,
ač mne život dosti ničí,
dokud žiju,budu psát!
Čím více se blížím ke dnu,
tím více se odrazím,
dám si blínu ještě jednu,
zas to zkusím!Já to vím!
;oD mirek
11.09.2007 19:52:00 | Kozoroh 1
Ty jsi taková lampa. Ta žárovka se schovává za stínítkem, ale všichni víme, že tam je a až stínítko sundáš, bude světlo.
(promiň, napadají mě kraviny a líp to napsat nedokážu :-)
10.09.2007 20:40:00 | lidus
krásná, přeju málo stínů
10.09.2007 20:27:00 | Trdlo