Černobílý svět

Já bílá královna, ty černý král,
po šachovnici rozlehlé jak oceán
ruka osudu s námi hýbá,
nikdo ho neučil žádná pravidla.
Přivede mne k tobě, šach mat!
Teď budeš mne v černých rukách kolébat
Ale osud hraje si dál,
já bílá královna, ty černý král.

Koněm na E4, střelcem na D3,
místo nás bojují naše armády.
V černobílém světě šachovnice
osud hbitě mění naše pozice.
Já jsem hned ta, která velí,
hned ta, která stěží vzdoruje nepříteli.
A osud hraje si dál,
já bílá královna, ty černý král.

Černobílý svět není realita,
na šachovnici se z boje neutíká.
Kdo z nás skončí v trůnu
a kdo na zemi, dívaje se vzhůru?
Nebo bude vítěz ten, kdo s námi hraje
a my v prachu a krvi na podlaze?
A osud vítězí dál,
já bílá královna, ty bílý král.

V tomhle světě nemáme nárok na svobodu
vše je jen v ruce rozmarného osudu.
Kam bude směřovat další tah?
Čekají nás růže nebo jedovatý had?