nenávist...! Nenávidím tě!

Jak poznáš,
tak ucítíš,
tvář tvá bude rudá,
potom nebreč z toho všeho,
ale za tohle si můžeš sama.

Jen vzpomínky byly,
ale už nejsou,
jelikož z hořely a
v popel se proměnily.

Miloval jsem tebe,
ale už nemiluji,
protože miluji jinou,
co nezradí na každém rohu,
vždyt si jenom fuchtle.

Já hlupák byl s tebou z lásky,
kdež to ty jenom ze sexu.
nenávidím a nenávidět buud,
nikdy více už se na mě nedívej,
nikdy více semnou už na mě nemluv.

tvou tvář poskvrní tvá krev,
z očí slzy padat a
já se do nich smát budu,
však stále si říkám:
„Prohrál jsem bitvu,
ale nikoliv válku!“.

tvůj smích se mi hatí,
moje sny se plní,
kdež to ty pujdeš do pekla,
tak já budu kráčet do nebeské hůry.

Chtěl jsem budoucnost mít v rukou,
nikdy více už se ke mně nestav,
nech mě být a kurvit se běž,
na tobě mi už nezáleží,
mám tvého chování dost!

Moje pravá ve škole sedí a
je milá a hezky se chová,
však není jako přelétavý motyl,
kdež to ty jsi a navždy budeš.

Nenavidím tvé tělo,
nenávidím tvé rty,
nenávidím tvou duši,
nenávidím tvůj smích,
nenávidím vše co je s tebou spojené,
nenávidím tvou rodinu,
nenávidím tě navždy,
pochop to NENÁVIDÍM TĚ! a
vždy nenávidět budu,
jelikož si zlo a to zlo zničím,
bolestně a beze ztrát,
zapamatuj si jediné,
NENÁVIDÍM TĚ!!!

Sladce se pomstím,
mí přátelé mi pomůžou a
dělej co chceš a jak chceš,
nesejde mi na tebe ani jedna myšlenka,
jelikož to cos prováděla ty dlouhé měsíce,
se odpustit nedá!

Mé myšlenky jsou z betonu a
ten beton neprorazíš s tím,
že tvůj obor je podvádění,
kurvení, šukání,
si nicotnost v moji,
křištálové duši…..