Popelka

Ležela na zemi,
ležela, prosila-
prosila o pomoc,
Polpelka nevinná

loudila, škemrala,
toužila po přání,
něco ji zahání,
něco jí nahání

strach, který v ovzduší
každý z nás vytuší
a pláče, neboť ví,
že už se nesplní,
to, po čem toužila,

je tu jen nový sen-den