Černý šátek

Když nevíš jak dál bys šel,
řval bys,vyl bys,
všechny klel,
než došel bys na strastí cíl,
dál než jsi vůbec někdy byl.

Bych ti černý šátek podal hned,
a vydechl bys se naposled.

Někdy je svět mezi světy,
kde brzy chodí všichni spát,
tam rostou samé drahé květy
a radost je zde usínat.

Tam zavede tě černý šátek,
navždy nebo nikdy,
ten kus ušitý z drahých látek,
navždy těžce zplihlý.

Jeden háček to včak má,
ten kdo tam jde,nevrátí se,
cesta je nekonečná.

Proto,kdo má síly dost,
a vůbec žádnou slabinu,
opustil by klidně hned,
svoji drahou rodinu.

Aby mohl žít hned líp,
nemusel táhnout žádný trám,
ovšem cítit ostrý šátku šíp,
a zůstat navždy sám a sám...