Místo
Místo
V pavučinách
visí kapky deště.
Padlé stromy
obrůstají mechem.
Zrádné mokřiny,
zarostlé hebkou travou,
tváří se nevině.
V korunách
zašustila křídla
a kolem prošla
samota.
Prodírám se dál
křovinami.
Zapraskaly větve
a zvíře,
které jsem ani neviděl
prchlo někam pryč.
Zakopávám o patník
ztracené cesty.
Zaklel jsem
a starý smrk
po mě hodil šišku.
Rušení lesního klidu
je trestné.
Z šera stromů
se vynořili staré zdi.
Kolem je mrtvé ticho.
Pes zakňučel strachy.
Jsem na místě.
Komentáře (8)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
číst to večer tak se bojím…
U opuštěný dům je zvláštní místo a sad u něj je vždy smutný…
13.09.2007 10:27:00 | kouzelníček
...objevovat skryté poklady přírody , daleko od lidí...v tichu hlubokém, že vlastní srdce slyšíš tlouct ...tam nejsme "dobyvatelé" ...tam jsme jen hosté
13.09.2007 09:42:00 | Jiparo
....Hynku to není místo k životu ale k šílenství...samota je krásná pokud se máme o koho opřít
13.09.2007 06:48:00 | Lucie Teru
