Příliš horké dlaně na tak malé město

V malém městě kde žiju dobrej rok
mrtvé hvězdy v oknech usínaj
čtou Tvé konečky myšlenek
á votre santé jako jinotaj
Ulice hladoví A prší A láme se
absolutnem
V malém strachu z konce svého světa
který ovládneš
žiju dobrej rok nahá jako věta
na konci dopisu při loučení
Nahá touhou Tebou Nesvlékej
mou duši
Jsi anděl Budou Tě pomlouvat
jako dnes pomlouvají politiku
a životy těch druhých
Jsi anděl napůl akrobat
namočený jako štětec do tempery
Jsi nihilismem když jde o všechno
Jsi apoštol vhozený do Tibery
V příliš malém městě slově plném
chtivé přítomnosti
Příliš drahý Vzácný Jediný
na to abych si Tě mohla
vyplakat
na papír
Příliš svůj Nechci Tě měnit
jako orloj v Olomouci
Ne nemysli na zítra Ne nechoď
jako odejde vše horoucí
Ne nechoď Víš že jsem tu chtěla být
pro Tebe