kdo za to může?

Kdo za to může? Kdopak to zavinil?
Že z lásky těch dvou zbyl jenom stín.
Hořký čaj už neosladí, vzteklého psa si nepohladí.
Nač takhle žít jen v přesvědčení,
že všechno špatné, hezké není.
Život jde dál a my jdeme s ním.
Střídáme kroky jako náš stín.
Kdo teda můze za naše trápení?
Já, ty, nebo snad i láska sama?
Mosná a kouzelná.
Dává nám hodně, nechce však nic.
Copak to znamená?
Všechno co dala, si zas vezme zpět.
Teď, nebo až za pár let...