Technoparty

Duc, tok, tok, duc, duc
do dálky divné zvuky letí.
Tóny a melodie stále zní
první den, druhý, třetí.

Před bednami repro
unikáty tělem tady kroutí.
Zmoženi perníkem a extází
jedinci se k zemi hroutí.

Čau vole, krávo, p....
při setkání si říkají.
I když se vůbec neznají
velmi rychle si zvykají.

Stříkačky a nablito
skoro v každém křoví.
Bota do lejna šlápne
dotyčný o tom neví.

Hlas matky přírody
v tom kraválu zaniká.
Citlivý má sluch
kdo může odtud utíká.

Pán tvorstva dnes tu vládne
ostatní stranou jít musí.
Všechno po svém dělají
povinnosti se jim hnusí.

Na dotaz kdo svinčík uklidí
frajer vyhublý drze odpoví:
Vole vo co ti vlastně de?
Dyk lidi louku zadara pohnojí...