Inkoust
Inkoust
Anotace: Tahle básnička,je podle mně,jedna z nejlepších.(Taky jich mám zatím jen 5)Pojednává o tom,že život by měl být lehčí.Sebevraždy by vůbec nebyly.Bohužel...
já za stolem se krčím,
a do kalamáře tenký brk,
zpomaleně strčím.
Píši smutně tvoje parte,
a ty ho píšeš taky,
bohužel nám oběma,
dávno ujely vlaky.
Černý inkoust tiše píše,
každé smutné slovo,
každým slovem se srdce mění,
v přetěžklé olovo.
Nechci už žít bez tebe,
smutku bylo dost,
celé tělo mě zebe,
každý nerv a každá kost.
Pročs jen musela vletět,
tomu vozu do cesty?
K čemu jsou tomu řidiči,
pokuty a tresty?
Já nemám sílu dál psát,
těžké parte tvoje,
nyní bude někdo muset,
napsat i to moje.
Do obálky vkládám dopis,
lano už tam visí,
všude lezou potkani,
a nakažené krysy.
Život není peříčko,
je to křehký klas,
do je důvod,zlatíčko,
proč si lámu vaz!!!
Komentáře (3)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk
když jsem si přečetla,co o sobě píšeš,napřed jsem se smála a pak se rozhodla něco si od tebe přečíst-některé tvé fráze mě vážně dostaly do kolen-třeba to poslední s tím zlatíčkem.úplně jsem si představila,jak se díváš na tu mrtvou holku a frajersky jí oslovuješ zlatíčkem/i když si uvědomuji,že to tak asi nemělo vyznít/ možná že nikdy nebudeš dokonalý básník,ale něco z toho,jak píšeš se mi velice líbí...
18.09.2007 17:41:00 | ztracená
Je to docela dobrý.
Bylo by snadné, kdyby nebylo neštěstí, ale to nás učí pokoru mít a v neštěstí hledat malý kousek naděje, který požene nás dál... Z každou takhle překonanou překážkou se utváří naše osobnost - naše síla. Život není pohadka, i růže rozkvete a pak uvadá...
15.09.2007 16:12:00 | Vladimír P.