Hlubiny

V hloubi duše chlad
a ve tváři lze číst.
Už ji nemá rád,
k zemi padá list.

V hloubi srdce vzpomínky,
při vzpomínání smích,
v jeho očích žhavé plamínky
a k zemi padá sníh.

V hloubi sebe láska,
větší, než je svět,
věděla to, kráska
a k zemi padá květ.

V hloubi duše smutek,
věděla to z věšt,
že ji opustí. Utek.
A k zemi padá déšť.