Ve špitálu

Myslím na tebe,
na dny s tebou strávené,
když ve špitálu,
ležím na lůžku,

modroočko snad se ti do očí,
ještě v životě pohlednu,
jsem nyní na pomezí života a smrti,
po bitvě,co trvala jen chvilku,

horečka mě tělo spaluje,
jsi ta,co drží při životě,
když Habsburkové po zemi,
stín a pláč rozsévají,

jediné co přeji si,
pohlédnou ti do očí,
slyšet tvůj hlas líbezný,
v klidu se líbat sami,

chvilku zapomenout,
na děs a hrůzu,
co prochází zemí….

po Bílé Hoře….