Hanajda má narozky

byl pozdní večer- v září to den-
babího léta- byl slávy čas.
Den toho data blížil se zas,
kdy vidina mládí změní se v sen.
Z úst vzešel jen smutný vzdech;
kéž by ten den nikdy nepřišel,
klavír tristně jen baladu pěl,
zuby vtisklé na červených rtech.

Lok- šampaňský! Lok- bílých vín,
před Tebou třída stojí!-
Známí Ti moc.- Tvá slávy síň,
Královna v dívčím roji.
Pět kluků ve stádu žen,
kytici růží Ti nesů,
splnil se Tvůj bájný sen,
i dort dívky Ti nesů!
(Cimrmanův absolutní rým),

A v bublinkách moku,
my přejeme zdraví,
ať Tvé nervy straví,
decibely hluku!