Zavírám oči

Zavírám své oči.
Na dlouhou chvíli
mě tu nečekejte.
Odlétám…

Rozevřu křídla,
Odrazím se a …
Čert ví, co bude pak.
Skáču do tmy.

Bezhlavě se vrhám
Neznámo kam.
Kde zůstanu? Kam doletím?
Nevím, ale odlétám.

Chci letět pryč,
Daleko od nenávisti,
Lidské bezcitnosti
A šílené zaslepenosti.

Kde jsou ti lidi,
Který jsem měla tolik ráda?
Ztratili se mi?
Nebo už snad také odlétli…

Copak se i oni utápí
ve vlastních hříchách,
problémech, nenávisti
a konzumní společnosti?

Už mě to nebaví!
To jen stres, shon a neklid
Vládne dnešnímu světu.
Kam se poděl všechen klid?

Hledám, co nemohu najít.
Je to klid, pohoda a cit.
Proč vymizel a kam?
Snad jsem jen také zaslepená…

Smutnej konec tohoto světa.
A co dál? Co bude dál?
Lidé se pořád jen kryjí do těl příšer
Bez citů a srdce. Ale proč?

Proto mě nechte odletět.
Nepoutejte mě – i tak uletím.
Nehledejte mě – přesto mě nenajdete.
Odlétám, bez naděje na návrat.