Noční můra

Některým zdá se můra noční
Až když ulehnou ke spánku
A odezní už když se víček očních
Dotkne letmý závan ranního vánku

Má noční můra však nepřichází
oděna do temných hávů, čekajíc až do peřin padnu znaven
Má noční můra do mé mysli vchází
už s prvními paprsky slunce, se samotným ránem

Má noční můra není přelud ani neskutečný svět
Má noční můra je tady stále a je tu i teď
Má noční můra už vůbec není jen zlým snem
Má noční můra se totiž stala mým vlastním životem

A mé já?

Je už jen zpráchnivělou kůrou
Kdysi pevného kmene
Stalo se mi tou noční můrou
Řekou bez pramene

Jež neplní se vodou svěží a čistou
Avšak kazí se pod nánosy svého bytí
Aniž tuší, že před sebou má smrt jistou
Věčný to klid za tichého nářku pohřebního kvítí