Frany a noční terapie
Frany a noční terapie
Anotace: absence ideálů...odvykám od reality... věnováno Amálce, která už dneska odešla spát. Doufám že se ti vílo zdá...ty víš
ať se tak smutně nedíváš
právě končíme s realitou a ve tvých tlapkách
...
nic než strach
*my totiž dnes nejsme jediní, to se ti jenom takhle zdá
že měsíc se nocí opíjí a oplzle sápe se po hvězdách*
nesměj se milá Frany
to se ti lehce může stát
s očima nahýma na lemu talíře
budeš pak do smrti pomalu umírat
syndromy vlčích máku se pomalu sklápí do asfaltu
a ty mi dřímáš na kolenou
znavená věčným povídáním,
a středečním sluncem co prošlo se oblohou na červenou
nevím to jistě tak proto se tě ptám
zdá se ti o rose a včelích touhách
s duhovým obrysem jak těší se na ráno
jak vyznávaj lásku půlnočním květinám?
* * * * *
(a tohle je hvzězdná obloha nad Havanou, ta kolikrát v noci tančívala s náma
než infekce moci stala se nakažlivou a ona vstala a jako první házela po nás kamenama)
Dalila pláče nad tvojí kolíbkou made in Sen
má bílá ramena oděná v bezvětří a nůžky za pasem
zrazená vlastníma rukama
neslyšně chvěje se
láskou
.
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Usměj se!
A dej mi pusu
Na znamení usmíření
Se všemi nočními běsi
Není tajemství
Že narozením
Začínáme pomalu
Umírat
Ale ještě máš spoustu času
Než začneš obcovat
S tou rachitickou stařenou
Nadechni se noci
A zvedni ruce
Ke hvězdám
A nasaj do sebe všechnu tu sílu
Tu sílu
Žít
Prosím
... mě tak napadlo ... :-)
24.09.2007 10:16:00 | JardaCH
když ti dojdou slova a nemáš co říct...neříkej nic...
mlčím a doufám, že bude líp milá Rozinko:)
20.09.2007 16:07:00 | Lizzzie
sakra, Rozi, napsala jsi už spoustu básní a stejně mě pokaždý znova znova otevřeš pusu dokořán, tak, že zírám, přímo čumím.... a nevim jestli rozumim, asi spíš ne, ale...
první hvězdička je docela síla.... měsíc...
19.09.2007 22:21:00 | Trdlo