Hloupý muž

Před chatrčí krčí se,
malá utlá světice
Utekla prý přímo z drápu ,
samotného syna,,Zlého,nejzlejšího s pánů.
Prý to byla hrozná muka,ten co jí poslouchá,jen kroutí hlavou a na ni si i ťuká.
,,Ženská,Vy,,jste šílená.Takhle děsit ostatní,to se přeci nedělá.Jděte tam, odkuď jste přišla´´
Paní lekla se a prchla

Muž spokojeně v noci..okna otvírá,,Ten čerstvej vzduch sílu mi přez noc dá,,a zdravíčku prospívá.Bože co to bylo za ženskou?Ach, ale stála by za hřích..tu tvář, měla opravdu hezkou´´
Venku spustí se vánice,,Teď?Uprostřed teplého měsíce?´´
Ve světnici náhle,objeví se stále,stále známější postava
,,Hm,koho?Koho mi jen připomíná?
Muj ty svete, to je on.Ten demon,syn..nejzlejšího pána..je to fakt von?´´
..a tak muže zmocní se strach...Na věky...zmizí tápaje v mlhách.
Za to, že nepomohl ženě v nouzi za to sám si může.A Vás..Vás to za něj mrzí?...to posoudit,,můžete, jen Vy.