Jistota v nejistotě

Dřevěná palička v kostnatém pařátu,
člověčí hlavička, vše jde jak po drátu.

Za pár let života kdo dá víc?
Svobodu, svědomí, podruhé, potřetí...
jen dalším prohnilým rokům vstříc,
co tu však necháte pro zítřek, pro děti?

Dřevěný rozsudek s duněním dopadl,
kdo neměl, co by dal, zubaté propadl.

Nevzdal se svobody, svědomí uchránil,
k vzpomínce zůstanou "jenom" dny včerejší,
pro souboj se smrtí neměl už tolik sil,
před níž jsme si rovni, jen někteří...
rovnější...