Ve stínu stébel

mokrý dotyk trávy
osamělost laviček

vůně čerstvě posečených plání
není čas na litování
věcí, co mohly být

a nebudou.

ve vlhku laní
když se noc plíží cestičkami petřína
a bledý měsíc
tančí se stíny trávy
své rozmanité
pas de deux.

rozhoupané krůčky
malinových nití
dovedou mne zpátky domů

když se nechám vést.