Miláčci mi umírají

Miláčci mi umírají

Dva pejsky z útulku vzal jsem si,
kvůli samotě a životu bez lidí.

Chtěl jsem aspoň nějakou radost míti,
a teď pod náporem nemoci umírají mi.

Jeden už umřel v náruči mé,
bylo to strašné hledět do očí bezmocných,
kde už není pomoci.

Kde už i volání o pomoc je zbytečné,
tak v poslední jeho chvíli koukali jsme na sebe.

Když naposledy vydech strašný pláč nastal,
bolest,žal a smutek už jen jeden mi zůstal...

A teď den po té...dežavi...
strašné vše začína na novo...

druhý leží vedle mne a kouká...
ale už nedýchá...
jen pláč nocí se rozléhá...

Dovětek: Kde není smrti není života, čas strašně rychle utíká.