Štěstí mi uniká

Štěstí pořád mi,
neustále mizí,
život mám divoký,
souboje půlnoční,
na ostré kordy,
pro krásné panny,
v jejichž něžné náručí,
nakonec končívám pokaždé,
ve vyhřáté posteli,
kde spočívám klidně,
přes dlouhé noci studené,
však sličné Pařížanky,
nejkrásnější slečny,
jsou po celé velké Francii….

Do problémů,
mě každá,
z nich dostane,
však jak hádě,
snad se všemu vyhnu…