Syndrom prázdného hnízda

Jsem matka na pětileté dovolené.
Cítím syndrom prázdného hnízda.

Pomůže mně někdo zmírnit pád?
Lítat sama neumím.

Život sama žít a bez svých dětí být,
to je můj úděl.
Trpět tiše, samotu v sobě mít,
nastavit svou laskavou tvář,
vždy oporou dětem být,
postavit
se problémům v pravý čas
a po pěti letech učení
se vrátí ke mně zas.

I když jsem matka nervózní,
popudlivá a ambiciózní,
vždy své děti táhnu dál,
chci v nich vzbudit velký
potenciál.
Kdo to z rodičů prožívá,
stejný smutek zažívá.

Cítím syndrom prázdného hnízda,
ale letět se musí dál,
když jeden zastaví,
druhý předletí o kus dál.

Leťte vy moje ptáčata,
nezaměňte směr,
nezapomeňte na mne,,
matičce své zamávejte,
křídla pevné stále mějte.
Přeju krásný let,
sejdeme se zase za pět let.

To už nebudu za vámi smutniti,
budu pyšná na to,
že jsem vystudovala dvě děti.