Sny

Tak si tu sedím,je zrovna posledního září,poslední zářijovej den a mně se nechce ven.
Zavřená doma pořád si sním ten svůj pitomej sen.Proč už sakra neskončí tenhle blbej den?
Jo,sny jsou fajn,nejsou špatný,ale zrovna teď jsou jaksi houby platný.Přemýšlím,no nevím jak z toho ven,společnost mi dělá jen ten jeden titěrnej a dotěrnej sen..
Někdo by asi řekl,že dobrý bydlo mě pálí,jenže někdy lidi nejsou tak,jak by se zdáli.Těžko se to vysvětluje,kdo nezažil to stejně nepochopí,proč člověk před křivdou většinou stejně hlavu sklopí..
Bojuj!Bez boje štěstí nebude.Asi někdo tomu názoru holduje,ne však vždy to takhle funguje.
Někdy je lepší raději zamávat bílým praporem,pobrat pár věcí a rozloučit se s domovem.
Ale jsem strašně ráda,že mám vedle sebe lidi,v jejichž společnosti se chmury z cesty klidí.
Dají vám pocit,že všechno dá se zvládnout a potom už ani smysl života není těžké uhádnout.
S nimi vám sny nejsou na obtíž,oni našli od pomyslné mříže ve vašem srdci klíč.
I já vím,že láska je člověku nade vše drahá a častokrát pomůže víc než sebelepší rada.A že sny jsou od toho,aby se snily a možná občas i od toho,aby se vyplnily...